Romeo a Julie

9. března 2017 v 11:06 | Any |  Jsem čtenářem
Už jsou to zas skoro dva měsíce. Ale co. Buďte rádi, že se vůbec někdy ozvu. (sranda)

Romeo a Julie. Montek a Kapuletová. Milenci z Verony. Říkejte jim, jak chcete. Jsou to legendy.


K tomuto typu četby se člověk asi jen tak nedostane, nebo jsem se k ní jen tak nedostala jenom já. Nicméně jsem se donutila tuto klasiku světového dramatu přečíst, jak jinak, kvůli povinné četbě do školy. A věřte mi, že to vůbec nebyl špatný zážitek.


Asi nemusím představovat jednotlivé postavy nebo snad nastiňovat děj celé knihy. Kdo totiž nikdy neslyšel o Romeovi a Julii, nemůže snad být z tohoto světa. Já se dnes pokusím (opět)porovnat knihu s její filmovou adaptací, protože jsem opět neodolala a na film se podívala. (ale samozřejmě až po knize)

Přesněji řečeno, zhlédla jsem nejnovější adaptaci z roku 2013. Přišla mi nejsympatičtější v tom, že je nejnovější. Líbily se mi kostýmy i výběr herců. A přece jen, jde tu i o zážitek pro oko. Film z roku 1968 jsem jednou jako dítě viděla jen letmo, přesto jsem si ho trochu pamatovala (například scénu z hrobky, ta mi utkvěla), a tak jsem chtěla něco jiného. A jestli se zeptáte na snímek z roku 1996, říkám vám rovnou, že tohle nechci nikdy vidět. Vím, že to byl záměr, ale potlačuje to úplně tu dobu, ve které bylo dílo sepsáno. A právě ta doba tomu dodává jistý díl vznešenosti a romantiky. Mám takový pocit, že i toto zpracování jsem viděla (opravdu jsem si dřív myslela, že ten kostým rytíře a anděla měli i v originále z šestnáctého století), a tím spíš, ho už znovu vidět nechci. Sorry jako

Na film jsem se dívala v originále, protože jsem líná stahovat film s titulky a dabing asi ani neexistuje. Když vám teď řeknu, že anglicky umím opravdu bídně, vyvstává otázka, jak jsem se na ten film mohla teda dívat a hlavně mu rozumět?!?! Jednoduše. Měla jsem při něm otevřenou knížku. A když jste to navíc před tím četli, není zas takový problém, domyslet si, co se zrovna děje.


Tak chvilku na smích jsme vypotřebovali a teď se zase vraťme k serioznímu článku. (opět smích)

Samozřejmě, že ve filmu nějaké části dialogů chyběly, ale už takhle měl film dvě hodiny a myslím si, že to vůbec nevadilo, protože děj byl, až na některé výjimky, totožný s knižní předlohou a i v knize mě párkrát dlouhé monology trošku zdržovaly. Postavy nejspíš nechyběly, jen měly ty malé role ve filmu roli ještě menší, a tak se třeba vůbec nedostaly ke slovu, i když v knize slovo dostaly. To bych ale taky jako problém neviděla. Samozřejmě, že v takové adaptaci, jako je Romeo a Julie, je nutností, aby byly alespoň některé dialogy doslovně dodržovány, což se také splnilo, takže další významný bod navíc.


A čím se film odlišoval? Koncem! Nemyslete si teď, že oba neumřeli, to je jasné, že ano, jen v závěru došlo k pár situacím, které mi příliš neseděly.

1) Když poslal otec Lorenzo bratra Jana s listem k Romeovi, v knize se bratr Jan vrací se zprávou, že byl zadržen kvůli podezření z nákazy morem. Ve filmu ho však zastaví muž, žijící v domě u cesty, aby bratr Jan pomohl vyléčit jeho nemocné dítě. Tím se zdrží a Romeo tak list neobdrží. Možná, když teď nad tím tak přemýšlím, došlo k chybě u mě, že jsem nerozuměla, co si vážně říkají, ale berte to tak, že pro hluchého by to tak vyznělo.

2) Když vejde Romeo do hrobky k "mrtvé" Julii a chystá se vypít jedu, po jeho požití se ihned Julie probouzí. Romeo tak vidí, že je živá, po vypití jedu ještě asi minutu žije, dávají si polibek. Až když Romeo padne mrtev, Julie zjišťuje, že se otrávil. V knize se prostě a jednoduše otráví, přijde otec Lorenzo, běduje, budí se Julie, běduje, vyžene otce Lorenza, *pích* a je konec.

To jediné mi tam bilo do očí. Ale i když jsem si říkala, jak je to absurdní a celé špatně, stejně jsem neudržela slzy. A to jsem knížku přežila bez sebevětší újmy. Holt i mě, zatvrzelou sarkastičku, dohnalo lidské, čtyři sta let staré neštěstí.


Kdybych měla ještě něco říci k samotné knize, vůbec jsem netušila, že byl zpočátku Romeo zamilován do jiné dívky. Taky mě dost rozčarovalo, že smrt Tybalta se tam řešila jako největší problém a na šibenici s Romeem, ale to, že on jako první zabil Mercuzia a že to byl vlastně vévodův příbuzný, takže by se to mělo řešit daleko víc, to vůbec jako. Kdo je Mercuzio?

Pro mou romantickou duši tohle bylo pohlazení. Jak kniha, tak i film. Knížka je prostě klasika, takže tomu se nesmí nic vytknout. Film byl, podle mě, nádherně zpracován. Líbili se herci, kostýmy, prostory natáčení. Zamilovala jsem si masky, které měly na maškarním bále. Všechno tam mělo své místo a celé to dohromady krásně vypadalo. Takže po přečtení knihy film z roku 2013 jednoznačně doporučuju.

A slova na závěr. Nebraňte se klasikám. Když už netoužíte po romantickém příběhu tragické lásky, zkuste třeba jinou, tragičtější tragédii, nebo nějakou komedii. Já například byla nedávno na Snu noci svatojánské v divadle. Ale o tom snad někdy jindy.

Any
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama