Čtenářská výzva 8/20

12. července 2016 v 10:23 | Any |  Jsem čtenářem
Konečně jsem zase po dlouhé době něco dočetla. Tentokrát vám povím o islandském příběhu jedné Agnes.

(trochu tajemný a zlověstný filtr)

Tato kniha mě zaujala asi tak před rokem a pár měsíci v Levných knihách, kdy jsem byla na takové té rutinní pochůzce a hned u vchodu jsem ji zahlédla. Název mě patřičně nadchnul, a když jsem si nalistovala nějakou úplně náhodnou stránku, příběh se mi také špatný nezdál.

Nicméně jsem se k Agnes dostala až v minulém měsíci. Ze začátku mě úplně nepohltila a musím připustit, že ani ke konci jsem z ní nebyla úplně odvařená, ale zase nemůžu říct, že by mě nebavila vůbec (to bych tu recenzi nedělala, že).

Děj se odehrává, jak už jsem napsala, na Islandu. Musím se přiznat, že tahle země mě naprosto dostala a jednou se sem musím podívat. Hlavně na místa, kde se odehrával děj mé knihy, protože smyšlená nejsou.

Vlastně celý příběh není smyšlený. Autorka Hannah Kent se pro svůj knižní debut inspirovala životem Agnes Magnúsdóttir - poslední ženy, která byla na Islandu popravena. Popravena za vraždu muže, u kterého pracovala jako děvečka.

Když už jen čeká na ten osudný den, kdy bude zbavena svého života, rozhodne se okresní komisař Björn Blöndal, že Agnes pošle ke svému podřízenému, kde bude čekat na popravu, protože náklady na její věznění jsou zbytečně vysoké. Je poměrně jasné, že se to obyvatelům zdejší farmy v Kornsá nelíbí. Mají strach, že žití s vražedkyní pod jednou střechou bude nebezpečné pro všechny bez rozdílu.

Nejprv jí většina opovrhuje, Jón a Margrét - pán a paní domu, jejich dcera Lauga i sousedé. Jen farář Tóti, kterého si vyžádala pro své poslední dny jako duchovní oporu a Steina, druhá dcera Jóna a Margrét, která našla v Agnes zvláštní zalíbení, jen tyto dvě osoby s ní jakýmsi způsobem soucítí.

Život v Kornsá plyne nějakým způsobem dál. Agnes se začleňuje do prací na farmě a občas si dokonce přijde jako obyčejná děvečka a ne jako odsouzená. Tótimu vypráví svůj životní přběh, leč ze začátku nepříliš ochotně. Ten je však jejím osudem přímo uhranut. Postupně se Agnes sbližuje i se zbytkem domácnosti, když díky svým znalostem bylin a léčení pomůže nejednomu člověku.

Poslední dny před popravou Agnes konečně vypoví i svědectví oněch osudných dní, kdy se stala ona vražda. Tím se vše dozvídají nejen její hostitelé, ale i samotný čtenář, který do posledních stran neví, jak to vlastně bylo.

Kniha je psaná dvěma styly - část kapitol je psaná v Ich-formě (dozvídáte se, co v danou chvíli Agnes cítí a někdy řekne i víc, než svým posluchačům z řad spolubydlících) a ta druhá logicky v Er-formě (vypráví co se děje kolem a takové ty běžné věci, které se většinou v Er-formě popisují).

Kapitoly jsou na mě až moc dlouhé, ale naštěstí jsou členěny na kratší části, kde se právě střídají formy vyprávění.

Celkově se mi Agnes líbila. Na to, že to byla první kniha autorky, tak se mi zdála dost povedená (ozval se hlas odbornice). Prostředí bylo dokonalé, popisy dost konkrétní (Hannah Kent prý na Islandu strávila nějakou dobu, takže asi věděla, co píše).

Jak už jsem psala, příběh je podle pravdy. Autorka se při svém pobytu na Islandu s Agnesinným příběhem seznámila a rozhodla se tuto ženu v očích veřejnosti trochu polidštit. Ukázat, že to nebyla bezcitná vražedkyně a podle mého se jí to i celkem povedlo.

Není to sice úplná oddychovka na prázdniny, ale proč by se v době volna měla číst jenom oddychová literatura kor, když je právě nejvíc času na to přemýšlení o příběhu.

Agnes jsem zařadila do výzvy číslo 20 - Kniha od autora mladšího 30 let (v době vydání bylo autorce 28).

Any
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sharys Sharys | E-mail | Web | 12. července 2016 v 10:40 | Reagovat

Já ji mám doma taky od loňska z levných knih a ještě jsem se k ní nedostala O_O Asi si  ji nechám až na zimu aneb když ono je tolik dalších knih :D
Moje čtecí léto není zrovna oddychové čtení :D zatím samej napínak :-D

2 Dajush Dajush | Web | 12. července 2016 v 13:43 | Reagovat

Taky jsem se na ní dívala :-D

3 Pufflie Pufflie | E-mail | Web | 30. července 2016 v 21:39 | Reagovat

Tuto knížku neznám, celkově mě ale severské knížky začínají trošku lákat :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama