Volná - konečně?!?!

23. května 2016 v 20:55 | Any |  Jsem skoliotikem
Tak je to opět tady! Respektive bylo. Zase jsem musela podstoupit tu strašně skvělou pětihodinovou cestu autem do Brna. Do tak krásného města, které jsem už měla tu čest poznat i z jiného místa, než z oken Fakultní nemocnice. Bohužel si pod ním už asi navždy vybavím hlavně tu svou křivou páteř.


Asi už nemá cenu omílat tu pořád dokola fáze před vyšetřením, to jest čekání na papír na rentgen - čekání na rentgen - čekání na ordinaci - ordinace.

To to bylo rychlé, že??

Nicméně jsem se opět ocitla v té místosti, kde na mě čekal ten samý pán. Zase jsem čekala, až si prohlédne můj rentgenový snímek, kde mi to mimochodem mimořádně slušelo. A co doktor z mého podařeného fota vyčetl??

Vrátilo se to tam, kde to bylo na úplném začátku! Ale prý je to dobrý, není to horší, než před tím, a to je podle doktora nejspíš vítězství. Aha no.

Snažím se nepokládat si otázku, na kterou se mě zeptala i sestra. A to je, zda byla ta tříroční fáze úplně zbytečná. Snažím se si říkat, že se to posnažilo ten růst vykřivění zastavit, aby to dál nešlo, ale nějak se mi tomu nechce věřit. Přijde mi to jako zrada. Něco tři roky dělám, aby to nemělo prakticky výsledek. Jasně, něco z toho možná vzešlo, ale já se stejně cítím zrazená.

A víte, co je na tom to úplně nejzábavnější?? (pokud to může být vůbec zábavné) Doktor mi řekl, že mám nyní v ortéze jen a pouze spát.

To je ještě mnohem lepší.

Jak už jsem psala dřív, s mojí ortézou jsem se celkem sblížila, sžila se ní a je už tak nějak mou součástí. A teď jsem nucena se se svou blízkou přítelkyní loučit (ani byste nečekali, jak moc blízká je).

A co mi to vlastně přineslo, to odkládání?? Ranní bolesti zad (a to opravdu dost výrazné), výdaje za nové oblečení, večerní bolesti, kdy nejsem schopná pořádně tu ortézu dopnout. Jop, vážně super.

A to se ještě doktor zeptá: "Spokojenost?" Tak jenom tak pokývám hlavou, protože se asi ještě nikdy nesetkal s tím, aby se mu někdo v ordinaci začal svíjet v zoufalství, že nechce přijít o svou skořápku.

Ach jo. Možná si řeknete, co ta holka vůbec chce. Může být spokojená. Jenže já jsem ojedinělý exemplář, který by měl mít potvrzení o výskytu, a nesnáším veškeré změny, zvlášť, když jsou tak moc rychlé. Na něco si zvykáte, děláte z toho svou přednost a najednou, když je svět konečně zalitý sluncem, bum a je to zase v háji. Paráda!

Takže co teď?? Asi si budu zase zvykat, ještě nevím na co přesně, ale zvykat si budu.

Přejte mi štěstí!

A ještě o jedno vás žádám, neberte všechno, co tu píšu, tak vážně, nejsem zas tak velká hysterka.

Any
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ivča Ivča | E-mail | 24. května 2016 v 15:54 | Reagovat

Ahoj, hezký článek :). Taky nosím korzet. Už ho mám 3 a půl měsíce na 23 hodin. Mám asi 23 stupňů, a chtěla jsem se tě zeptat, tedy jestli můžu a není to moc osobní, kolik jsi měla stupňů? Jenom jsem chtěla vědět jak dlouho to přibližně budu nosit.. (Nosím to pravidelně. Sice né 23 hodin, ale každý den to nosím kolem 18 hodin. A cvičím 4-5 týdně.. Ale už to chci mít pryč :(. Já vím, že jen tak se toho nezbavím, ale je to hrozný.. a taky vím, že z toho tady dělám vědu a při tom někdo má třeba nemoc nebo handicap a má to horší..) A taky jsem se tě chtěla zeptat jestli nevíš nějaké rady, když jsi to měla 3 roky. :-). Tak ahoj :)

2 Any Any | Web | 24. května 2016 v 18:07 | Reagovat

[1]: Tak já měla na začátku v hrudní části asi 34° a v té bederní asi 28°, to už nevím. Jinak, jestli můžu, tak se to snaž nosit co nejvíc, sice nevím, proč to nenosíš úplně pořád, ale čím víc, tím líp. Těch šest hodin bez toho jsem to nosila ještě do nedávna, a to jsem to měla mít dole hodin 12. Jinak nevím, jaké rady ode mě očekáváš. Kdyžtak se ptej, jestli potřebuješ něco konkrétního.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama