Daleko přes kanál La Manche V.

23. října 2014 v 18:08 | Any |  Daleko přes kanál La Manche
Tak a je to tady! Poslední den, poslední snídaně v rodině, poslední stresy s tím, jestli máme všechno zabalený.

Poslední den trávíme opět v Londýně. Jsem ráda, aspoň se pořádně rozloučím. Začátek dne nejspíš nemusím opakovat. Meeting Point, odjezd do centra, přesun metrem. Autobus nás vyplivne u Hyde Parku. Od tamtud máme asi dvě hodiny rozchod. Michal všem doporučil jít se podívat do Primarku, ovšem my (sestra a já) jsme rebelové a tak jsme se šly projít po dlouhé Oxford Street. Koupila jsem si akorát tričko a ve stánku to opěvované Fish & Chips. Byla to lahůdka! Po úmorných nákupech jsme se konečně vydali na nějaké pochůzky po památkách. Navštívili jsme londýnský Tower a viděli Britské korunovační klenoty! Ten úžasný pocit, když něco vidíte na obrázku, fotce nebo v televizi, jak to má na hlavě nebo to jenom drží Britská královna a pak to vidíte naživo. Vážně úžasný. Taky tam byla taková ta malá korunka, kterou má hodně na fotografiích královna Viktorie. Potom jsme šli prozkoumat nejtěžší lehký křžník Belfast. Pro lidi, jako jsem já, to znamená 181 cm a více, to moc není. Ale jelikož byly interiéry doplněny o figurýny z dílen Madame Tussaud bylo to o poznání záživnější. Viděli jsme dvakrát, jak se otevírá Tower Bridge, tedy já to viděla jen jednou, ale prý se otevíral dvakrát. Nakonec jsme šli, už večer, ke Greenwich. Bohužel, už bylo moc pozdě, takže jsme se do toho parku nedostali. Řidiči už byli celkem nervózní a tak jsme museli jet. Nechtělo se mi, ale bohužel.






Do Doveru (přístav) jsme dojeli něco kolem deváté večer. Jelikož trajekty jezdí v osm a potom až v deset, tak si asi snadno spočítáte, že jsme museli čekat. No takže jsme čekali, potom se nalodili a museli opět vystoupit. Bohužel byl večer a taky tam bylo o poznání víc lidí, takže jsem na palubu šla jenom na chvilku. Na odi byli taky nějací dva opilí Francouzi. Každou chvíli tam něco křičeli, na začátku zábava, ale ke konci už moc ne. Taky to na lodi strašlivě houpalo, což nebylo moc příjemný. Jo abych nezapoměla, ty Francouze prej nakonec nějak zpacifikovali, takže pohodička. Po nastoupení do autobusu nás paní učitelka požádala o to, abychom byli potichu, jelikož jedný spolucestující bylo dost zle. Tak jsem se aspoň dle možností dobře vyspala. Někdy kolem desátý byl už celý autobus vzůru a tak nám Michal dal takový dotazníky o tom, co jsme si zapamatovali. Se ségrou jsme vyhráli a dostali od Michala za odměnu bonbony. Ty mám mimochodem taky ještě někde ve skříni. Příjezd se konal kolem půl druhý, takže jsem se naobědvala a vybalovala. Konec


Snad se vám má cestovací série líbila a možná jsem vám dala takový mini podnět k tomu, abyste někdy Velkou Británii navštívili.

Any
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama